Je úterý, já mám volno a tak v ranních hodinách vyrážím na vlak do Otaru. Mapa ukazuje asi 5km k vlakové zastávce a já nesmím zabloudit, jinak nestihnu vlak. Zabloudil jsem, samozřejmě. No nevadí. Pokračuju v cestě, čas mě začíná troch tlačit, přidávám do kroku a kousek před železničním přejezdem zastavuje auto a ptá se jestli chci svézt. Super dost mi to pomohlo, protože jinak bych asi vlak nestihl. Domluva s řidičem byla spíše rukama nežli slovem, ale nakonec mě dopravil na nádraží. Na nádraží funguje jakási hospoda. Ptám se kde si můžu koupit lístek na vlak, protže jsem nikde nenašel obvyklý automat na lístky. Barman mě vede ven z hospody a ukazuje malou, nenápadnou ceduli s návodem na “koupi” lístku. Dle cedule mám nastoupit do vlaku prvními dveřmí a ve vlaku si vzít jakýsi lístek s číslem stanice. Tedy mám lístek a jedu. Na tabuli ve vlaku se postupně rozsvěcí ceny jízdného pro každou zastávku, takže prakticky pořád vím, kolik mám zaplatit, až budu vystupovat.
Koleje vedou malebnou krajinou a já si užívám jízdu s výhledem z okna. Dnes je pěkné počasí a tak je vidět pořádně daleko. V Otaru vystupuju s lístkem, na kterým není uvedená hodnota, z vlaku a přemýšlím jak a kde zaplatit. Nakonec jdu jako obvykle ven z nádraží. U turniketů je okýnko s informacema. Ukazuju lístek a čekám, co se bude dít. Obsluha informací podle lístku zjišťuje cenu jízdenky a já následně platím asi 1300yenů.
Po celým dni stráveným v Otaru je čas vrátit se zpět do Niseka(Hirafu). Tedy kupuju lístek v automatu za stejnou cenu, procházím turniketama a nasedám do vlaku. Ve vlaku potkávám “starší” pár dovolenkářů a tak se s nima dávám do řeči. Po nějaké době zjišťuju, že jedou do stejnýho místa jako já, ale asi budou vystupovat o stanici dříve a dojedou to taxíkem. Nedivím se jim. Během cesty se dost setmělo a začalo lehce pšet takže mě čeká cesta potmě a v dešti. Super. Vyrážím a během cesty po silnici se snažím stopnout těch pár aut, který se objevily na cestě. Ani jednomu řidiči se nechtšlo mě svézt těch několik kilometrů. Nevadí, pokrtačuju v cestě. Po hodině chůze se zastavujuj u Bena v baru. Je to už jen kousek do lodží a tak je čas na trochu odpočinku.